Moje naj anime

Elfen lied je typ anime, který začíná velice velice mizerně, ale posléze se kvalita zvyšuje, aby na konci přímo excelovala. Dalo by se říci, že zde bylo v tomto ohledu dosaženo „dokonalosti“. První díl je strašlivý nebo spíš otřesný, naopak konec je v rámci možností skvělý. Ale to záleží na vkusu každého z nás.

O čem tedy toto anime pojednává? Na Zemi se začíná objevovat vývojový stupeň člověka, který by svými schopnostmi momentální lidstvo během několika málo let eliminoval. Byl nazván Diclonius (třeba Homo sapiens diclonius, chcete-li :). Diclonius se od normálního člověka liší zvláštními výrůstky na spánkovém laloku, které mu umožňují ovládat jakési neviditelné ruce (vektory) obrovské síly a rychlosti. Kromě toho je schopen vkládat svou DNA do lidí a ta se pak přenáší na jejich potomky. Navenek se od lidí liší (kromě růžových vlasů a očí, ale to je zřejmě naprosto normální) pouze malými růžky, které z nějakého důvodu nejvíce ze všeho připomínají kočičí uši. Lidstvo se samozřejmě nemíní jen tak vzdát, a vzniká ústav, kde se začíná ono „onemocnění“ zkoumat a kde jsou eliminováni přebyteční dicloniové. Z takového zařízení se podaří uprchnout jedné z nejsilnějších dicloniů vůbec, hlavní hrdince anime Lucy. Po velmi krvavém střetnutí s ochrankou ústavu se setkává s Koutou a do něj zamilovanou sestřenicí Yukou, ale z bývalé nelítostné vražedkyně se najednou stává naivní dívka bez schopnosti mluvit typu Chii z Chobits.

A tak začíná zvláštní příběh, jehož začátek je velmi rozpačitý, ale později se rozvíjí čím dál více a jednání postav, které se mohlo zdát nesmyslné, se postupně vyjasňuje (a nebo taky ne). Je to klasický vážnější rabukome příběh, který je zajímavý svým stylem práce s postavami. Hlavní souboj lidstva a hlavní hrdinky je pojat hodně „šedivě“. Většinou bývá celkem jasné, zda chce tento nadčlověk lidstvo zničit (velká spousta anime), nebo ochránit (třeba Trigun), tady to však není ani zdaleka tak jednoduché.

Jak jsem již předeslal, anime nezačíná moc š?astně. Po prvním velmi krvavém nástupu přichází rabukome scéna, která je následována další, tentokrát trochu ecchi „Chobits“ scénou, a všechno to působí strašně stupidně a vykonstruovaně. Hlavně ona naivita Nyuu je jako pěst na oko. Naštěstí příběh později dostává kompaktnější formu a začíná ubývat nepasujících (nejspíše komerčních) scén. Velmi zajímavé to začíná být kolem čtvrtého dílu. A v okamžiku, kdy se odhalují minulosti postav, se už od seriálu pravděpodobně neodtrhnete. Myslím, že velmi si zaslouží pochválit úplný konec, který se autorům velmi povedl.

I když charaktery hlavních postav nejsou příliš originální, je to jedna z věcí, na kterých tento seriál staví. Postavy jsou moc hezky promyšlené, ale hlavně jsou velmi realistické, a to jim dává zdání lidských bytostí, které je v mnoha anime zanedbáno či chybí úplně. Snad právě proto jsou zde scény, ze kterých vás silně zamrazí. Ne proto, že by byly zvláš? brutální nebo psychicky vyhrocené, ale proto, že jsou to scény, které se možná právě teď někde dějí. Navíc jsou někteří z hlavních hrdinů postavení tak, aby je divák ze začátku nenáviděl, ale později musel uznat, že není všechno až tak černobílé, jak se to na první pohled zdálo. Dobrým příkladem je samotná hlavní hrdinka. Na počátku nelítostný zabiják, na konci k ní však budete chovat minimálně smíšené pocity.

Asi by bylo na místě upozornit na největší nedopatření, která se v anime vyskytla. Pokud vynecháme již zmiňovaný začátek, jsou to místy celkem krvavé scény. Ne že by byl seriál vyloženě krvavý, osobně si myslím, že nepřekračuje rámec krvavosti anime. Alespoň v porovnání s díly jako Ayashi no Ceres nebo Yami no Matsuei. Problém je v tom, že scény jsou velmi naturalisticky zpracované, takže působí daleko silnějším dojmem. Druhá nepatřičnost, která mi celkem vadila (ale možná proto, že jsem na podobné výstřelky alergický), byla Nyuu. Její charakter byl až v příliš divokém kontrastu (a navíc nesmyslně vzhledem k její minulosti) s její druhou stránkou, Lucy. Když si vezmeme, jak dobře jsou udělané charaktery Yuky, Mayu a Nany, je to až s podivem. Ovšem i o těchto záporných aspektech se dá říct, že jsou velmi silné na začátku seriálu, ale s postupujícími epizodami se začínají vytrácet.

Animace je (jak se na seriál z poslední doby sluší) velmi slušná. Jen místy mi přišel pohyb poněkud toporný, to však mohlo být u některých postav svým způsobem záměrné. Hudba seriálu také určitě neublíží, i když není nějak zvláš? skvělá. Za zmínku stojí zajímavě, skoro umělecky pojatý opening.

Celkově na mě Elfen Lied působilo velmi slušným dojmem. Vážně nevím, k čemu bych jej přirovnal. Napadá mě snad Saikano, ale i to je stále ještě příliš jiné. Každopádně pokud vás tato recenze zaujala, zkuste překousnout několik prvních dílů a vytrvat a věřím, že vás toto anime nezklame.